Je jistě důležité poukázat na to, že nejde tak o kvantitativní nedostatek, tedy že by skutečně nebylo kam jít, ale jde o nedostatek kvalitativní. Protože pokud se podíváte do svého okolí, co vidíte? Spoustu restaurací, některé mají i pěkná jména a vcelku pěkný vnitřek, ale když se tam zajedete podívat, udeří vás smrad nemytých chlapů, puštěná televize na plné pecky a tak maximálně smažený řízek, větší klasika než v Německu.
A pajzly jenom přibývají
Hlavně na vesnicích a menších městech, je to pravda. Není to tak přirozeně, že by prostě na venkov zakouřené putyky patřily, spíše si to vytřídí obyvatelstvo samo, neboť ta převážná část má přesně tyto putyky ráda. A což o to, občas máte náladu si někam do putyky zajít, jenže ne na oběd, ale na pivo. Pokud chcete jít na oběd, tak to se připravte na dlouhé hodiny hledání decentní restaurace, která podává normální jídlo. Samozřejmě, není to řízek s bramborem za 60 korun, ale například hlavní jídlo za 190, ale pokud tam nechodíte denně a chcete si jen jednou za čas vyrazit, proč si nepřiplatit? Je přeci lepší utratit dvojnásob za něco, co si jen tak neuděláte doma než se někde spokojit s kusem suchého masa, který si můžete zkazit klidně i doma za zlomek ceny.
Popud pro podnikavé jedince
Ono snad nejtěžší je zkombinovat to tak, aby si přišly obě jistě početné skupiny na své anebo ještě lépe, udělat to tak, aby se podnik bez té druhé skupiny obešel. Hospody to mají jednodušší, což trochu vypovídá o stavu společnosti, ale budiž. Pokud ale chcete mít opravdu úspěšné a dlouhodobé restaurační podnikání, musíte se holt vyšvihnout a nabídnout něco extra. Ideálně co možná nejméně formálního, protože pokud si chce prostá rodina vyjet na oběd, bude se ji těžko jíst v obleku. Přece jen na to není v Česku nikdo zvyklý.
Pokud tedy přemýšlíte o nějaké vaší restauraci, nebojte se toho, hlavně se nesnižte na úroveň poptávky! Lidé si taky chtějí někde v klidu vychutnat trochu světové kuchyně.